Na večírku poslouchám známou, která má jedno dítě.
Známá: Samozřejmě, že to
jde bez násilí a bez křiku. Stačí se s dítětem domluvit, vysvětlit, proč
se to a to nesmí dělat. Pořád dokola vysvětlovat. Stačí mít trpělivost. Když to
funguje u nás, proč by to nemohlo fungovat i u vás?
Já: Protože mám tři děti
a když začnou jeden přes druhého řvát, nevysvětlíš jim už vůbec nic, musíš je
prostě přeřvat...
Na chalupě.
V pozadí řev dětí.
Bára: do dveří Okamžitě toho nechte nebo
vytáhnu vařečku!!!
Týna: Já chodila na kurz
Nevýchovy. Ono je to všechno
strašně hezký, ale v praxi se to prostě nedá...fakt to nejde....
Bára: Jano, a jak ty
vychováváš děti.
Jana: Vyhrožuju, vydírám
a biju!
Bára odchází z místnosti s vařečkou
v ruce.
A už jdu na vás!!
Jana: ale třeba tu
logickou motivaci taky používám...jakože když se nechtějí oblíkat, tak řeknu:
když se rychle neoblečete, ujede nám autobus a tím pádem si nikam hrát
nepojedete a zůstanete celej den doma! ......ale to je vlastně taky vydírání...
No comments:
Post a Comment