Máme.
Pořád.
Hodně.
Jed přestali žrát už před několika lety.
Do pastičky se chytí tak jedna za 3 měsíce. Jako návnadu
jsme zkusili: vařené těstoviny, špek, chleba, chleba se sádlem, čokoládu,
nutelu, chleba s nutelou, pastu z Lotusek, domácí zavařeninu, vejce, karbanátek,
oříšky, müsli, sýr, chleba s máslem...
Nejnovějším „úlovkem“ z Baumaxu je pastička na chycení
živé myši, kolem které chodí myši už týden obloukem a pytlíčky s jedem,
které se mají dávat do jakési pasti, ale ta v krabičce nebyla, takže jsme
je dali jen tak na poličky v kumbálu a myši je samozřejmě ignorují.
ALE, už jsem chytla celkem 6 myší do Ikea šuplíku. Funguje
to takhle: buď myš do šuplíku sama vleze. Vy ji slyšíte. Chvíli si myslíte, že
je to váš křeček nebo jiný domácí hlodavec, ale brzy zjistíte, že domácí
zvířata klidně spí a že šramot skutečně pochází od myši. Šuplík rychle vezmete
a běžíte ven, s šuplíkem je třeba co nejvíc třást ze strany na stranu, aby
myš nevyskočila. Pak už je na vás, co s ní uděláte. Pokud bydlíte na
vesnici a dokážete doběhnout se šuplíkem daleko, můžete ji vyhodit na pole. U nás
by se okamžitě vrátíla přímo do baráku nebo by skončila v jednom z asi
padesáti sousedních řadových domků, takže jsem ji ve chvíli paniky hodila do
popelnice. Nejlepší jsou takové ty plastové, barevné šuplíky, protože jsou
hluboké a lehké, ale už jsem běžela napříč domem i s těžkým dřevěným šuplíkem,
naštěstí byli doma děti a otevírali přede mnou postupně dveře i víko popelnice.
Včera jsem pracovala z domova a jako obvykle se myši v klidu
a pohodě producírovali po kuchyňské podlaze, až jedna zašla do obýváku a vběhla
do skříně s plastovými šuplíky. V tu chvíli se ve mně probudil kočičí
instinkt, vyběhla jsem a šuplík vytrhla ze skříně. Myš neměla kam utéct, tak
jsem jí ten šuplík nastavila a ona do něj vběhla! Pak už následoval tradiční
postup. To se opakovalo ještě jednou (s jinou myší). A já odcházela v poledne
do práce nabušená adrenalinem a přesvědčená, že dokážu všechno, co si zmanu.
P.S. Během psaní tohoto postu proběhly v kuchyni už dvě
myši.
P.P.S. Hlodavce máme rádi, doma záměrně chováme tři, ale myší
trus v snídaňových cereáliích nás z lidstkosti vůči myším časem
vyléčil.
